Plán na další den zněl jasně. S rozbřeskem vyrazit prvním autobusem do Peek District, nechat se vyhodit za městem, obejít kolečko a vrátit se zpátky. Probouzíme se a… prší. To nás ale neodradí. V klídku snídáme všechno, co v bytě najdem, balíme a vyrážíme na druhej bus. Ještě trošku poprchává, ale neni to tak strašný. Jelikož známe jenom 2 zastávky, kupuju u řidiče lístky do Cat and Fidles, abych hned za městem zase zmáčkl tlačítko STOP a řidič nás mohl s podivným pohledem nechat vystoupit mezi polema v zatáčce.
Tentokrát už vystupujeme připraveni a okamžitě, první brankou, vyrážíme do polí. Hned v prvním políčku na nás koukají krávy a otráveně odstupují, když procházíme. Přestává pršet a proto na prvním kopečku fotíme okolí odkud je až nebezpečně krásnej výhled. Vidíme celej Macclesfield, Manchester, obří teleskop atd. I když jsme šli náhodně, kam nás pohled vytáhnul, zjistili jsme že jsme šli podél tracku a došli jsme k záchytnýmu bodu s parkovištěm, kavárnou, asfaltovejma cestičkama, lavičkama atd. Mě to trochu mrzí, ale aspoň můžu zkontrolovat mapu a Eliška si může koupit kafe.
Po cestičce mezi ostnatejma drátama pokračujeme k hoře, kterou jsme si vyhlídli už z dálky. V prvním možném místě opouštíme zpevněnou cestičku plnou pejskařů a drápeme se po cestičce plný borůvčí vzhůru. Z jedný strany máme ostnáč a z druhý sráz. Po chvíli jsme zjistili, že můžeme jít v klidu po poli, ale cesta už byla zvolena a nebylo cesty návratu. Pokračujeme až na vrchol, kterej mě fakt dostal. Z jedný strany městečka, z druhý strany kopce s pastvinama a nekonečnem ovcí a z třetí strany 3 rezervoáry propojený kanálama. Máme ještě dost času, tak vymejšlíme okružní cestu po kopcích zpátky. Slezli jsme na vycházkovou cestu, kde se dovídáme, že se z hory těžil štěrk. To nás ale moc nebere a při první příležitosti přelejzáme ostnáč k dalším ovcím a cik-cak scházíme šílenej krpál do údolí, abysme mohli vylézt protější kopec.
Máme hlad, ale na plynovej vařič šíleně fouká a v jedinym závětrným místě u zídky je hovno. Volíme tedy pozdní oběd v dalším údolí u silnice. Eliška si dává lehce ohřátý fazole a já kuře na kari, který vypadá jak kočičí žrádlo a ještě v tom je kokos ňam ňam. Při výšlapu na další megaprudkej kopec mam v hlavě jenom to, jak suprově by se tam jezdilo na snowbu. Poslední fotky, poslední pohled na nekonečný kopce a ovce a vracíme se ke krávám, který sme míjeli na začátku. Koukaj na nás, jak kdyby nás někdy viděly. Potkáváme skupinu holek, který sou nabalený, tak na tejden. Začíná zase trochu pršet, takže good luck holky a snad je nesežrala nějaká ovce. Cestou do města potkáváme lokálního týpka, kterej asi dlouho s nikym nemluvil, protože se s náma hned zakecává a chce vědět všechno. Moc se s nim nezdržujem a jdeme „domů„, kde suším všechno co jde, protože můj výlet ještě nekončí. Podzději jdeme na vlak, kde se loučíme, protože Eliška jede zpátky do Londýna a mě čekají další 2 dny v národním parku Lake District. Takže UK TRIP: Peek District pro mě ještě nekončí!