Jak jistě už pravidelní návštěvníci našeho webu pochytili, tak Kablis nám zase z ničeho nic odjel plácat parky do Alp. Tentokrát do Švýcarska do Pitzolu. Už je tam deset dní, během kterých píše svůj online blog na INSTAGRAM (@kabliscz) nebo taky jeho live insta galerie v právé horní části našeho webu. A pro ty, kdo Lukyho instablog nesledují pravidělně, protože třeba nemají instagram, nebo nesledují Lukyho profil uvedeme vždy shrnutí několika dní na jedné stránce našeho webu.

#1

Z Prahy sem se drkocal studentem přes deset hodin. Naštěstí mi nebylo moc blbě, ale v 5 ráno mě budí v Mnichově strážníci a rozebírají mě na molekuly. A 2 hodky později jsme na švýcarských hranicích, kde týpka za mnou rozebírají na molekuly přes půl hodiny s tím, že u něj taky nic nenašli. Po přestupu v Zürichu mě čekala asi hodinová cesta vlakem, abych zjistil, že se každej den budu koukat na tohle…

#2

Dneska mi šéf ukázal kde bude snowpark. Byla to fakt krása (pozor ironie) i když sem kvůli mlze neviděl dál, jak 3 metry. Zbytek dne sme freeridovali v prachu pod lanovkou, protože jinak bysme se ztratili. První jízdu kabinkou ztrácím rukavice a poslední jízdu dolů lámu prkno. Lukyštěstí funguje. Jako obědovečeři si smažim řízky v toustovači, jako přílohu volím nudle z čínský polívky, hořící a chlebem, protože sice bydlíme hned vedle vleku, ale nemáme kuchyň.

#3

Přijíždí @martinmcdrejovic . Poslední posila našeho týmu, se kterym to táhnu už nějakej ten pátek. Mam s nim pokoj, tak mu ukazuju co kde je a čekám, až se vybalí. Dáme celý 3 jízdy v prachu, dokud neodpadne po 14ti hodinový cestě busem ze Slovenska. Zbytek dne felíme v našem kuchyňospižírnoskladišťoobejvákovokinovym pokoji.

#4

První pracovní den. Kopeme a kopeme celý den překážky a připravujeme je na pořádný vojetí. Mrzne, jak sviňa, ale lopata zahřeje líp, jak láska. Po práci nádhernek freeride domů, kde na nás čeká kuchyně v podobě el. plotýnly a ledničky!! I když nemáme hlad vaříme si první pořádnou večeři.

#5

Je úterý, takže nikde nikdo a my jsme mezi prvníma na kopci. Posloucháme jenom tichý hučení vleků a větru. Sleduju horu a nasávám energii. Magie. Potom sprejujeme a natíráme překážky. Na obědovou pauzu razíme na vrchol hory, kde sme těsně nad mrakama a užíváme si neskutečnej freeride dolů. K večeru nakládáme první překážky, který putujou přímo do parku, až na to, že ratrakár nechal rozsvícený světla a nemohl nastartovat, takže musel přijet další ratrak a nastartovat přes kabely. (To sem ještě nežral.) Doma vylepšujem bejvák o rodinný stůl z krabice, prkna a kufru.

A to je prvních 5 dní ve Švýcarsku, dalších 5 dní bude následovat tento článek.